Patrik Balcar
Cestovatel, dobrodruh a průvodce. Studoval na Tchaj-wanu, projel Vietnam na motorce a Jižní Ameriku autem. Jeho největší láskou je Nepál.
S cestováním začal Patrik po maturitě, když se spolužáky vyrazil pracovat na léto na farmu do Skotska. Skotsko mu dalo lásku k cestování, stopování, přírodě a trekování. Už tenkrát zjistil, jak je život na cestách plný událostí a jak člověk někdy večer nevěří, co všechno během dne zažil.
Patrikova cesta dále vedla do Hradce Králové na vysokou školu cestovního ruchu. Tam přišla možnost, která mu změnila život – vyrazil na půlroční pobyt na Tchaj-wan. Studium čínštiny doplňovaly předměty jako badminton nebo lukostřelba, domácích úkolů nebylo mnoho, a tak měl čas projet tenhle nádherný ostrov dokola i křížem krážem na skútru. Spal kde to šlo, třeba na zastávce, v altánku hotelu, nebo na pozvání mnichů v buddhistickém chrámu. Patrik pochopil, že nejzajímavější věci na cestování přichází, když to člověk nejméně čeká, a že se musí cestě náhody podvolit.
Z Tchaj-wanu vyrazil objevovat také krásy jihovýchodní Asie, Thajsko projel skoro celé stopem, naučil se komunikovat rukama a nohama a zamiloval se také do thajské kuchyně. V Laosu učil děti angličtinu a v Kambodži navštívil tenkrát ještě liduprázdné ostrovy bez elektřiny.
Ještě na vysoké Patrik podnikl trek kolem Annapuren, hory i Nepál mu učarovaly. Není sice horolezec a má trochu strach z výšek, ale postupně vylezl na vrchol Elbrusu a ekvádorského Chimborazo. Spíše než zdolávání vrcholů preferuje trekování po horách, kde člověk může pozorovat měnící se faunu a flóru, procházet zapadlými vesničkami, spát u místních a dokonale si vyčistit hlavu.
Patrika baví učit se cizí jazyky, a tak se kromě čínštiny začal učit také rusky a španělsky. V Medellínu koupil Renault Megane, se kterým projel po silnicích, cestách i polňačkách Jižní Ameriku, dojel do Patagonie, pak Buenos Aires až k vodopádům Iguazu. Odtud se vrátil přes Paraguay, Bolívii, Peru a Ekvádor zpátky do Kolumbie, kde auto po 37 000 ujetých kilometrech, nesčetných opravách a hraničních útrapách prodal.
V Číně zase Patrik strávil 2 týdny v zen-buddhistickém klášteře, kde každý den cvičil 5 hodin tai-chi, běhal, pomáhal v kuchyni, jedl striktně vegansky, popíjel čaj a snažil se pochopit co se kolem něj každý den děje. Vietnam projel od Saigonu po Hanoj přes všechny možné hory na motorce, která se mu zhruba obden rozbíjela…
Nejoblíbenější zemí je pro Patrika Nepál, kam se, pokud to je jen trochu možné, vrací co půl roku. Na Nepálu si zamiloval nádherné hory, bezčasovost a jednoduchost života na treku, srdečnost a kulturu místních obyvatel, jídlo ale i města jako Káthmándú.
Patrik má rád pestrost. Kombinuje hory, treky, vesnice, města, památky, různé způsoby dopravy a milerád vyzkouší různá jídla. S místními nad skleničkou piva, vína, nebo třeba slaného mléčného čaje probírá slasti a neduhy života.
Patrik se jako průvodce živí už od roku 2016. Vedl zájezdy a expedice do desítek zemí po celém světě – například do Číny, Laosu, Nepálu, Mongolska, Thajska, Jordánska, Maroka, Keni, mnoha evropských zemí, Peru, Chile i na Aljašku.
K průvodcování se vracel po covidové pauze v roce 2022, načež se stal akreditovaným horským průvodcem. Od té doby se mu podařilo s klienty ujít mnoho treků v Nepálu, vylézt na turecký Ararat, druhou nejvyšší horu Afriky Mount Kenya, nejvyšší vrchol Atlasu Jebel Toubkal, přejít Tenerife a uspořádat spoustu dalších skvělých dobrodružství.
Má strach z mravenců, když jich je víc než 3 🙂
