Lucie Pečinková

Prvotní zájem o netradiční země, jejich historii a kulturu v ní probudil obor Mezinárodní rozvojová studia. Dalším silným impulzem bylo seznámení se se studenty na výměnném pobytu Erasmus. Byla okouzlena možností vyzkoušet si žít v zahraničí, naučit se cizí jazyk a při tom poznat zajímavá místa i lidi. Její první velkou cestou byl roční pobyt ve Španělsku. A protože tato zkušenost byla více než pozitivní, brzy následovaly i další dlouhodobé pobyty v různých zemích Evropy, Asie a také Jižní Ameriky.

Lucka měla příležitost studovat v Nizozemí, vyzkoušet stáž ve Vídni a také pracovat ve Velké Británii. Život v těchto zemích byl krásný, bezpečný a velmi pohodlný. Něco tam ale jako by chybělo. Někdy se život zdál až příliš perfektní a trochu unylý. Bylo to jako být rybkou v akváriu, které je čisté, má stále stejnou a příjemnou teplotu, rostliny kolem jsou ale z plastu, společnost vám dělá umělý potápěč a opravdový život je venku za sklem. Proto se jednoho dne rozhodla z akvária vyskočit, dát přednost divoké řece a vydat se na půl roku do Indonésie pracovat jako dobrovolník v programu zaměřeném na děti z ulice.

O pár let později odjela pracovat na environmentální projekt do Nepálu. V této zemi strávila 2,5 roku a naprosto se zamilovala do tématu odpadů a recyklace. Odpadovému hospodářství a cirkulární ekonomice se jako projektová manažerka věnovala několik následujících let v Anglii, České republice a také v Ekvádoru.

Dohromady strávila Lucka v zahraničí 11 let života a poznala zblízka 8 různých zemí. Tato zkušenost jí dozajista hodně rozšířila perspektivu, přeházela žebříček hodnot, ale také ji pomohla uvidět krásu a jedinečnost Čech a toho, v čem jsou Češi výjimeční.

Při svých cestách ráda využívá možnosti přepravy veřejnou dopravou, ubytování u místních lidí a nákup jídla na tradičních trzích či v pouličním „food kiosku“. Tohle jsou totiž všechno tajná dvířka do jiného světa.

Podle jejich slov nabízí cestování, poznávání jiných kultur, zvyků a jazyka člověku neuvěřitelnou příležitost získat odstup. A právě díky nadhledu si můžeme lépe uvědomit, co je pro nás v životě důležité; můžeme lépe uvidět dary, které jsme do té doby brali jako samozřejmost; nebo poznáme novou perspektivu, která nás do té doby nenapadla, ale vyhovuje nám mnohem lépe. A i proto by podle ní, s lehkou nadsázkou, mělo být cestování součástí povinného základního vzdělání😉

Lucka se plynule kromě češtiny domluví anglicky a španělsky. Někde v zadních šuplících jsou také hodně zaprášené znalosti němčiny, holandštiny, nepálštiny a indonéštiny. A protože kolik jazyků mluvíš, tolikrát jsi člověkem, chvilku laškovala také s ruštinou, portugalštinou, francouzštinou, romštinou a arabštinou. Ale laškováním to také skončilo.

Průvodkyně Lucka vám kromě tradičních cestovatelských zážitků a návštěv zajímavých míst, ráda zprostředkuje i hlubší poznání místních lidí, nahlédnutí do jejich mentality a způsobu života; představí projekty našinců v dané zemi; anebo nabídne pohled do environmentální a rozvojové problematiky.

Na cestách se jí už několikrát vyplatily její skautské dovednosti. Naposledy, když ji na výpravě v ekvádorském deštném pralese zastihla silná průtrž, rozvodněné koryto řeky strhlo most a ona s kamarády zůstala uvězněná na druhém břehu, než byla cesta zpátky do civilizace. Tehdy jim nezbylo nic jiného než v džungli přečkat část noci, a počkat až voda opadne. Kapesní nůž, tkaničky a pár igelitových plachet, nám tehdy pomohly v postavení dočasného přístřešku, který jim tohle promoklé, noční dobrodružství velmi zpříjemnil.